Autor: Sylvia Plathová Nakladatel: Argo Rok vydání 1998 (1. vydání)
Pod skleněným zvonem je autobiografické dílo, které mistrně popisuje typický život v Bostonu, studia, postupné objevení psychotických příznaků, léčbu na psychiatrii i šokovou terapii. Sylvia Plathová (1932 – 1963) vyrůstala v malém přímořském městečku u Bostonu a po smrti otce, významného profesora biologie se s matkou a mladším bratrem přestěhovali na poměrně honosné předměstí Bostonu. V roce 1950 vyšla Plathové první povídka v časopisu Seventeen, ale bylo to poté, co jí pětačtyřicet povídek odmítli. V témže roce získala stipendium na největší dívčí vysokou školu v Northamptonu ve státě Massachusetts. Byla vynikající a velmi aktivní studentkou. Léto a podzim roku 1953 jsou zachyceny v románu Pod skleněným zvonem (The Bell Jar) tak věrně autobiograficky, že když román vyšel v Londýně o deset let později, zvolila si Plathová raději pseudonym Victoria Lucasová. Zároveň také ještě nepovažovala svůj první román za vážnou literaturu. Po měsíční stáži v New Yorku v módním časopise Mademoiselles a třech vydaných básních v prestižním časopise Harper’s se Plathová musela léčit na psychiatrii a podrobit se šokové terapii, jak je to mistrně vylíčeno v románu. Stejně jako hrdinka knihy i Plathová se vrací zpět na školu, v roce 1955 ji s čestným titulem dokončuje a odjíždí na roční stáž do anglického Cambridge. Tam se seznamuje se svým budoucím manželem, básníkem Tedem Hughesem. Spolu se pak v roce 1957 stěhují do Spojených států, odkud se zase za dva roky vracejí do Anglie. Vychází jí první kniha poezie. V roce 1961 získává stipendium k napsání románu. V roce 1962, s dvěma dětmi na krku a po rozchodu s manželem, pracuje usilovně na románu i básních. Pod skleněným zvonem vyšlo v lednu 1963 a Plathová byla deprimována kritikami, které se objektivnímu čtenáři zdály docela slušné. Začaly se jí vracet psychické problémy a 11.února 1963 spáchala sebevraždu.